Grafmal studio
Tisk z plochy
Tisk z hloubky
Tisk skrze síto
TISK Z VÝŠKY
Nejstarší soubor tiskových metod jsou techniky pro tisk z výšky. Jejich počátky sahají hluboko do kulturni historie lidstva a mnohostranný vývoj, kterým během věků prošly, jim určil mezi všemi ostatními grafickými technikami přední a základni roli a misto.
Princip tisku z výšky spočivá v tom, že se obraz nakreslí na tiskovou formu a potom se místa, jež nemají tisknout, z povrchu formy rozličným mechanickým, připadně i chemickým způsobem odstraňují. Na zbylá nevyhloubená místa se nanese tisková barva a tato místa - odpovídající kresbě a vyvýšená nad ostatní hmotu tiskové formy - se za přiměřeného tlaku otisknou na papír.
Pro tiskovou formu může být použito nejrůznějšího materiálu; nejčastěji dřeva, kovu, ale i kamene, hlíny nebo linolea, těsta apod. Volba materiálu i způsob zpracování dodávají otištěné kresbě specifický charakter.
      Techniky zpracování  forem pro tisk z výšky jsou:
  • kamenoryt
  • dřevořez
  • dřevoryt (xylografie)
  • rytina do Mässrovy desky
  • linořez a linoryt
  • ražená technika (tzv. šrotový tisk)
  • kovoryt (kovořez)
  • olovoryt
  • originální zinkografie
    Tisk grafického listu můžeme provést bud' ručně nebo v některém typu knihtiskařského lisu. Po úpravě lze použít i lisu měditiskařského nebo litografického. Pro otisk z výšky je typické ostře ohraničené plošně (nereliéfní) ulpění barvy na papíře. Tlakem při tisku se papír poněkud protlačuje, což poznáme hlavně na jeho rubu.





Schéma tisku z výšky
Typy (profily) dřevoryteckých rýtek
Max Švabinský (1873 - 1962)
Sv. Jan Křtitel, 1926
dřevoryt
Nahoru
Čerpáno z knihy TECHNIKY GRAFICKÉHO UMĚNÍ